IMPULZ MLÁDÍ

Co jsou vlastně neurotransmitery? Říká se jim také neuromediátory. Tyto látky se uvolňují v nervových zakončeních buňky, když dorazí nervový vzruch. Potom postupují od buňky k buňce a průchod vzruchu zrychlují nebo zpomalují. Některé mediátory uvádějí člověka do stavu harmonie. Jiné naopak dodávají energii a umožňují pracovat bez pocitu únavy. Náš organismus vylučuje několik desítek takových látek, ale podle odborníků se tajemství zdraví a mládí skrývá ve čtyřech hlavních: dopaminu, kyselině gama-aminomáselné (GABA), acetylcholinu a serotoninu. Dopamin a acetylcholin na nás působí excitačně, serotonin a GABA tlumivě. Jedny i druhé ovlivňují nejen činnost mozku, ale i fungování všech orgánů.

Každou sekundu proběhne v našem mozku přibližně 100 tisíc různých reakcí, které vysílají signály orgánům prostřednictvím chemických „kurýrů“. S věkem však koncentrace neurotransmiterů klesá. Souvisí to s postupným zhoršováním metabolismu enzymů, poklesem hladiny hormonů a úbytkem minerálních látek…

Německý profesor Alfred Wolf, autor mnoha klinických studií, nedávno uvedl, že neurologie díky poznatkům o neurotransmiterech výrazně pokročila v léčbě deprese, panických záchvatů, sklíčenosti, poruch pozornosti a hyperaktivity. Stanovit řadu diagnóz a předepsat účinnou léčbu přitom umožňuje jednoduchý rozbor moči zaměřený na rovnováhu hlavních mediátorů. Tentýž rozbor provedený například u zdravého 25letého člověka navíc může napovědět, jaké zdravotní problémy ho čekají v budoucnu. V tomto věku se o takové vyšetření zajímá málokdo. Pokud je vám ale přes čtyřicet, je přece jen lepší nechat si stav transmiterů zkontrolovat alespoň jednou ročně. Jestliže se objevily problémy se spánkem, práce vás přestala těšit a potřebujete více času na odpočinek, je rozhodně čas navštívit lékaře. Doktor Eric Braverman, vedoucí newyorské kliniky PATH Medical a známý odborník na anti-aging medicínu, upozorňuje, že stav neurotransmiterů úzce souvisí s takzvaným kódem stárnutí: „Nyní můžeme na každé onemocnění vznikající po 20. roce života pohlížet jinak. Výzkumy ukazují, že příčinou onemocnění je stárnoucí orgán, tedy orgán, který nezvládá svou zátěž. Pokud se například kardiolog zabývá problémem věnčitých tepen, znamená to, že pacientovo srdce zestárlo rychleji než ostatní orgány. K tomu může dojít ve 30, ve 40 i v 50 letech.“

Braverman uvádí, že existují čtyři základní mozkové kódy spojené s působením neurotransmiterů. Napětí vyvolává dopamin, rychlost zajišťuje acetylcholin, rytmus reguluje GABA a serotonin umožňuje mozku odpočívat. Jakmile člověku začne chybět byť jediný mediátor, spustí se proces stárnutí. U někoho dříve, u jiného později, podle genetiky, životního prostředí a schopnosti snášet stres. Klinické studie například ukázaly, že pokles dopaminu, který reguluje metabolismus, vede k přibývání na váze. Srdce pak musí pracovat intenzivněji, aby zvládlo zvýšenou zátěž, trávicí soustava je vystavena většímu stresu, což může vést k diabetu, a cholesterol se ukládá v cévách a nakonec „prolomí“ náš imunitní systém.

Platí ale i opak. A právě to je nejlepší zpráva anti-aging medicíny: čtyři neurotransmitery mohou zpomalit stárnutí, pokud jsou ve správné rovnováze. Udržováním jejich dobrého stavu pomáháme mozku. Zvýšením hladiny dopaminu snižujeme hmotnost. Zvýšením acetylcholinu zlepšujeme paměť. Doplněním GABA lépe snášíme nemoci a doplněním serotoninu nakonec znovu získáváme vnitřní pohodu. Ukazuje se, že takto můžeme podnítit mozek, aby „obnovil“ také hormonální systém. I tím se narušuje „kód stárnutí“.

Můžeme proces omlazení sami nastartovat?

Zajímavý příběh vyprávěla Monika Golková, vedoucí kliniky anti-aging medicíny v Praze. Obrátil se na ni 40letý pilot civilních aerolinií s tím, že ho během letu začaly pronásledovat neurčité obavy. Začal pochybovat, zda vůbec dokáže s letadlem přistát. V takovém stavu už nemohl dál pracovat. Pilot absolvoval podrobné vyšetření, ale lékaři tradiční medicíny na jeho zdravotním stavu nenašli nic znepokojivého. Obrátil se proto na anti-aging kliniku, kde podstoupil řadu testů, mimo jiné na neurotransmitery, hladiny hormonů v krvi, potravinovou intoleranci — měl mírnou nadváhu a na klinice chtěli zjistit proč — a stav antioxidantů. Ukázalo se, že hodnoty neurotransmiterů a antioxidantů byly velmi nízké. To vysvětlovalo silný vnitřní stres organismu. Po třech měsících léčby zaměřené na obnovení rovnováhy neurotransmiterů se muž cítil mnohem lépe. Úplně se uzdravil po dvou letech. Nyní pilot dál létá…

A ještě jiný příběh. Před dvěma a půl lety byla u 61letého pacienta zjištěna amyloidóza, krevní onemocnění s velmi nepříznivou prognózou, které postihlo srdce. Následovala operace, poté kardiostimulátor a chemoterapie. Pacientovi pak sdělili, že mu zbývají dva roky života. Našel však sílu nevzdat se, obrátil se na anti-aging kliniku a intenzivně se začal věnovat zlepšování svého zdraví. Po poslední návštěvě lékaře je v jeho dokumentaci uvedeno, že srdce je zcela v pořádku a stav organismu nevyvolává obavy. Lékař uvádí, že pacient dodržoval speciální dietu, která zvyšuje tvorbu neurotransmiterů. Jejich hladinu lze totiž zvýšit snadno — užíváním speciálních přípravků, vitaminů a také dietou.

Co je potřeba udělat, aby se neurotransmitery nevyčerpaly předčasně? „Je třeba je jednou za půl roku testovat a upravovat jejich doplňování,“ radí doktorka Golková. Test neurotransmiterů lze absolvovat na klinikách anti-aging medicíny. Není však levný. V USA například vyjde na 200–300 dolarů, v Česku přibližně na 150–200 eur a ve Švýcarsku ještě dráž. Podobné testy, stejně jako testy potravinové intolerance ALCAT Test, totiž smějí provádět pouze certifikované laboratoře, kterých na světě není mnoho. Pokud jde o Rusko, tento obor medicíny je tam teprve v počáteční fázi rozvoje, a proto zde zatím nejsou laboratoře s mezinárodním certifikátem k provádění těchto rozborů. Zbývá cesta do zahraničí, tím spíše, že tradiční medicína na rozdíl od anti-aging medicíny výsledky vyšetření vykládá zcela jinak a jinak předepisuje léčbu. Jednoduše proto, že sleduje jiné cíle: první řeší již vzniklý problém, druhá mu předchází nebo oddaluje nástup nemoci. A protože se odborníci na anti-aging shodují, že prakticky všechna onemocnění tak či onak souvisejí s poruchami imunitního systému, věnují se v první řadě právě jeho úpravě.

Vědci ovšem dosud zcela nechápou, jak přesně se vzruchy v centrální nervové soustavě přenášejí a jakou roli v tom neurotransmitery hrají. Nedávné výzkumy vědců z Univerzity v Buffalu se zaměřily na molekulární a biofyzikální mechanismy tohoto procesu. Chtěli zjistit, jak „chování“ sluchového nervu ovlivňuje baklofen, látka typu GABA.

Dopamin je excitační neuromediátor, zdroj energie mozku, který vypovídá o vaší životní síle.
 

Lidé s převahou dopaminu jsou energické osobnosti, které dobře vědí, co chtějí, jsou sebejisté a důvěřují více faktům než pocitům. Vyznačují se strategickým myšlením a pragmatismem. Lidem „dopaminového“ typu se snáze navazují známosti, než se udržují, přestože v rodinných vztazích jsou stálí. Dominantní dopamin se vyskytuje u 17 procent světové populace a v této skupině se často objevují lékaři, vědci, politici a vysoce postavení vojáci. Nedostatek dopaminu se může projevovat zvýšenou únavností, poklesem fyzické aktivity a špatnou náladou. Nedostatek dopaminu v mozku hrozí vyústit v onemocnění oběhového systému, sexuální problémy či Parkinsonovu nemoc. Při nedostatku dopaminu se předepisuje především strava bohatá na bílkoviny a také vitamin B6, vápník, hořčík, chrom a další látky. Léčbu lze posílit hormony, testosteronem a estrogenem.