PILULKA MLÁDÍ
„Za deset let by medicína proti stárnutí mohla být dostupná každému,“ říká Jelena Zigmund. Medicína proti stárnutí neboli anti-aging existuje již více než 20 let. O jejích současných úspěších i budoucnosti diskutovali účastníci významného kongresu v Las Vegas, který uspořádala Americká akademie medicíny proti stárnutí a na němž se sešlo přibližně 6000 lékařů.
Připomeňme, že v roce 1992 se sešlo přibližně 40 pokrokově smýšlejících amerických lékařů, aby založili nový obor. Šlo spíše o prevenci než o léčbu nemocí získaných s věkem. Jak řekl jeden ze zakladatelů anti-aging medicíny Bob (Robert) Goldman: „Chtěli jsme změnit paradigma, samotný přístup k věku člověka. Pokud je někomu 80, ale je aktivní jako v 50 a spokojený se životem, jaký má význam údaj v pase? Člověk by sám sebe neměl svým věkem hypnotizovat. Začali jsme proto rozlišovat biologický věk, tedy stav životně důležitých orgánů a systémů - biomarkery věku - a věk podle dokladů. Zkoumáním těchto biomarkerů lze v každém jednotlivém případě poradit, jak stárnutí oddálit. Pokud člověk zná své rizikové oblasti a pravidelně podstupuje revitalizační kúry, například omlazení pomocí kmenových buněk, injekcí s vysokými dávkami antioxidantů, detoxikaci nebo podporu bioidentickými hormony, organismus si tuto informaci na nějakou dobu ‚zapamatuje‘ a reaguje lepší výkonností, vyšší koncentrací pozornosti, tedy ‚mladšími‘ reakcemi. Na rozdíl od tradiční úzce specializované medicíny jsme začali uplatňovat celostní přístup a spojovat nejnovější technologie s poznatky alternativní a sportovní medicíny.“
TŘI PILÍŘE
Protože světová populace nemládne, je o anti-aging stále větší zájem. Účastnice kongresu Monika Golková, vedoucí pražské kliniky medicíny proti stárnutí A2C, představila časopisu Itogi zajímavý statistický graf amerického úřadu pro sčítání lidu. Znázorňoval očekávanou délku života v různých zemích světa podle výsledků roku 2011. Pro určení očekávané délky života byla použita průměrná délka života lidí narozených ve stejném roce a předpokládalo se, že úmrtnost v daném věku zůstane nezměněna.
Na prvním místě tohoto grafu se s velkým náskokem umístilo Monako (89,73 roku), kde se muži průměrně dožívají 85 a ženy 94 let. Následuje Macao, správní oblast ČLR: 84,41 roku (81 a 87 let), San Marino: 83,01 roku (75 a 83 let), Andorra: 82,43 roku a Japonsko: 82,25 roku. První desítku uzavírá Itálie s 81,77 roku. USA se umístily až na 50. místě se 78,37 roku, Rusko na 162. místě s 66,29 roku (59,5 roku u mužů a 73,2 roku u žen). Podle odhadů amerických odborníků ovlivňují průměrnou délku života především tyto faktory: úroveň zdravotnictví a lékařské péče, ekonomické podmínky, stravování (obvyklá strava v daném regionu), znečištění životního prostředí (stav ovzduší, vody a půdy), rozdíly ve společenském postavení mužů a žen v dané zemi, přírodní katastrofy a epidemie, například AIDS…
Proč stále vede Monako, když se délka života v tomto malém knížectví ani před rokem nijak nelišila? Podle doktorky Golkové představují přírodní a klimatické podmínky, silná motivace obyvatel zůstat zdraví a vysoká životní úroveň, včetně středomořské stravy, tři základní pilíře dlouhověkosti. „Moje česká kolegyně pracuje na anti-aging klinice v Monte Carlu. Vypráví, že genetická vyšetření, tedy analýzu genů spojených s rizikem závažných onemocnění, si tam může dovolit téměř každý. Obyvatelé Monaka se tak již ve věku 30-35 let dozvídají o svých budoucích problémech a snaží se jim ze všech sil předejít. Téměř každý druhý pravidelně konzultuje specialisty na anti-aging. Je jasné, že tam žijí velmi majetní lidé, kteří sledují všechny medicínské novinky. I způsob života je tam zvláštní: žádný stres ani spěch, nejsou tam chudí ani bezdomovci a sociální rozdíly se vyrovnávají prostřednictvím daní. V Monaku se i taxikář chová jako korunní princ - je si jistý svou budoucností,“ říká doktorka Golková.
Mnohé jiné země k tomu bohužel mají daleko. Seznam amerického úřadu pro sčítání lidu zahrnoval 222 zemí a na posledních místech skončily Afghánistán a Angola. Ani ve více či méně prosperujících zemích, jako jsou USA, však nejsou možnosti preventivní medicíny zdaleka využity. Američtí ekonomové Kevin Murphy a Robert Topel z obchodní školy v Chicagu například ve svých výpočtech použili 5 milionů dolarů jako průměrnou částku zdravotního pojištění vydanou během života na léčbu, aby spočítali ztráty země hradící léčbu svých občanů. Zjistili, že snížení úmrtnosti na rakovinu a kardiovaskulární onemocnění o pouhých 20 procent by USA přineslo přibližně 10 miliard dolarů ročně. Pokud by se tyto nemoci podařilo porazit, úspory v jediné zemi by byly obrovské: přibližně 47 miliard u onkologických a 49 miliard u kardiovaskulárních onemocnění. A to je jen jeden příklad země, v níž možnosti medicíny proti stárnutí využívá pouze 10 procent obyvatel.
Jak na kongresu poznamenal jeden ze zakladatelů anti-aging medicíny Ronald Klatz: „Pokud bylo XX. století stoletím kardiovaskulárních onemocnění, pak se XXI. století stane dobou, kdy nás budou nejvážněji ohrožovat onkologická onemocnění.“ Volných radikálů, které na nás útočí z okolního prostředí a narušují imunitní ochranu, stále přibývá. Američané na kongresu uvedli údaje, podle nichž se v těle dítěte narozeného v současnosti nachází více než dvě stě různých chemických sloučenin, které by tam vůbec být neměly. Nikdo neví, kdy a jak se tato pro organismus nadbytečná zátěž projeví.
STIMULACE TELOMER
Není proto překvapivé, že začátek století přinesl v anti-aging medicíně rozmach antioxidačních nutraceutik posilujících imunitní ochranu. Objevilo se více než 800 přírodních přípravků - doplňků stravy. Lékaři anti-aging klinik prohlásili, že i tu nejčistší ekologickou stravu je nutné doplňovat nejen vitaminy a stopovými prvky, ale také silnějšími antioxidanty, které dříve nebyly známy. Do praxe tak vstoupily například kurkumin, bioflavonoid chránící kožní buňky před stárnutím; pyknogenol, silnější antioxidant než vitaminy E a C, extrakt z kůry středomořské borovice neutralizující působení cigaretového kouře; citrinol, který snižuje hladinu cholesterolu a nezpůsobuje vedlejší účinky; a glutathion, tripeptid označovaný za klíčovou látku antioxidační ochrany organismu, s jehož pomocí se například v USA úspěšně léčí Parkinsonova choroba. Resveratrol, polyfenol získávaný z červeného vína, bývá ne bez důvodu nazýván elixírem mládí. Jedna tableta obsahující 200 miligramů resveratrolu denně - tolik této látky se nachází v 50 litrech červeného vína - zlepšuje metabolismus a stimuluje organismus tak, jako by člověk dvě hodiny cvičil a jedl výhradně ekologicky čisté potraviny. Výsledkem je výrazné snížení rizika nemocí souvisejících se stárnutím, jako jsou diabetes, onkologická a kardiovaskulární onemocnění, Alzheimerova choroba a další. Zatím ovšem chybějí dlouhodobé statistické studie potvrzující účinnost resveratrolu, protože se začal používat poměrně nedávno. To však Američanům nebrání utrácet za něj v průměru 1300 dolarů ročně; tento odhad vycházel z internetových prodejů látky.
Doplňky stravy jsou jistě užitečné, mnozí však chtějí sami vyzkoušet radikálnější metody omlazení. Na kongresu zaznělo, že stimulace telomer, koncových úseků lineární molekuly DNA, je v anti-aging medicíně stále žádanější. Američané říkají: „Pokud neznáte novinky v biotechnologiích a nepoužíváte je, zůstáváte pozadu.“ Zásadní objevy týkající se telomer se v anti-aging medicíně využily téměř okamžitě. Mnozí výzkumníci se přiklánějí k závěru, že proces stárnutí souvisí se zkracováním telomer, a najít způsob, jak je stimulovat, tedy znamená zakonzervovat organismus, který se začíná opotřebovávat.
Vědci z biotechnologické společnosti Geron v New Yorku získali a certifikovali přípravek TA-65, aktivátor enzymu telomerázy, bez níž se „spící“ telomery neprobudí. TA-65 je považován za doplněk stravy: jde o laboratorně čištěný extrakt z rostliny kozinec, kterou společnost získává z jedné konkrétní farmy v Číně. V USA se nyní provádí roční omlazovací kúra pomocí TA-65, považovaná za jednu z nejúčinnějších metod. Tato léčba je však zatím nákladná. Drahý je krevní rozbor ukazující stav telomer dvou klíčových typů buněk našeho imunitního systému, lymfocytů a fagocytů. V Evropě takový rozbor provádí pouze laboratoř anti-aging kliniky v Madridu. Vyžaduje certifikované specialisty, přísné dodržení metodiky a rychlé zpracování: krev odebraná k analýze se nesmí uchovávat déle než 12 hodin. Proto je vyšetření v ostatních evropských zemích tak drahé. Také v Americe se provádí pouze na několika místech, například v New Yorku, na Floridě, v severní a jižní Kalifornii a v Las Vegas. Stojí přibližně 2300 dolarů, z nichž pojišťovny hradí asi 900. Testy se zpracují a poté následuje osobní konzultace s lékařem, specialistou na biologii telomer, který sestaví individuální program: potřebnou koncentraci TA-65, harmonogram dalších krevních testů a užívání doplňujících přípravků. Jedna taková konzultace stojí 500 dolarů. TA-65 se užívá v tabletách a půlroční kúra vyjde přibližně na 6000, může však být i levnější, od 1200 do 4000 dolarů, podle předepsané koncentrace přípravku. Mnozí si naivně říkají, proč si nekoupit kozinec v lékárně a nevyrobit si extrakt sami. Tak jednoduché to však není: kozinec musí projít speciálním chemickým čištěním a laboratorní extrakcí účinné látky a hotový přípravek musí obsahovat nejméně 90 procent čistého biologicky aktivního TA-65.
Problémem je, že pojišťovny zatím v žádné zemi světa nehradí léčbu u specialistů na anti-aging. Tento balíček zdravotních služeb se považuje za nadstandard nad rámec zdravotního pojištění. Američtí lékaři, kteří o tom na kongresu diskutovali, se však domnívají, že již za deset let bude medicína proti stárnutí dostupná každému. Čím více lidí bude specialisty na anti-aging navštěvovat, tím výhodnější to bude pro pojišťovny. Do roku 2030 genetická medicína výrazně pokročí a každý bude moci podstoupit základní screening určující geny představující rizikové faktory. Podle profesora Ronalda Klatze se zdravotnické technologie mění každé 2-3 roky, takže za 15-20 let budou specialisté schopni zpomalit stárnutí na úrovni DNA a RNA: „Čeká nás personalizovaná genomika. Pokud například genetický screening ukáže sklon k diabetu, lékař bude moci tento úsek DNA ‚opravit‘ tak, aby nemoc vůbec nevznikla. Již dnes se na anti-aging klinice podle genetického rozboru individuálně vybírá lék z deseti přípravků stejného typu. Na základě takové analýzy, provedené například v univerzitní laboratoři ve Vídni, lékař doporučí užívání léku snižujícího hladinu cholesterolu. Genetický screening nyní v Evropě stojí přibližně 1000 eur, geny však zatím ‚zrestaurovat‘ nelze.“
Ronald Klatz se domnívá, že do roku 2050 budou vědci pěstovat umělé orgány shodné s těmi v našem těle. Aubrey de Grey, biogerontolog z Cambridge, poznamenal: „Budeme moci žít mnohem déle, pokud se naučíme obnovovat tkáně a orgány, takže 100-120 let se stane normou.“ Umělá kůže již byla vytvořena, a optimismus některých odborníků tak možná má reálný základ. Podle jejich názoru do roku 2050 vzniknou tkáňové banky, kde se budou uchovávat vzorky buněk každého orgánu lidí žijících na Zemi. Potřebujete nová játra? Prosím, vypěstujeme je. Již dnes si někteří pokrokově smýšlející Američané nechávají zmrazit své kmenové buňky pro všechny případy - kdyby začalo zlobit srdce nebo přišel nějaký úraz. Každý den přináší nové objevy, díky nimž je anti-aging dostupnější. Nedávno například čeští vědci oznámili, že vyvinuli unikátní metodu získávání glutathionu ve formě nanovlákna, které organismus lépe vstřebává než špatně vstřebatelné tablety. Výroba glutathionu tak zlevní, a bude tedy dostupnější i finančně. „Pokročilé technologie budou vnímány jako magie,“ řekl kdysi spisovatel science fiction Arthur Clarke. Když proto na kongresu v Las Vegas zazněla představa miniaturních robotů menších než krvinky, kteří budou obnovovat poškozené orgány a buňky a opravovat cévy, přítomní reagovali úžasem. A možná zbývá čekat už jen nějakých deset let…
PŘÍKLAD ZE ŽIVOTA
Existuje například typický příběh pacientky z pražské kliniky. Mladá žena ve věku 35 let přišla na anti-aging kliniku s chronickou únavou. Lékaři u ní nic nenašli a řekli jí, že jde jen o sezonní hypochondrii. Vypadala starší, než byla, měla špatnou pleť, vypadávaly jí vlasy, pohled byl vyhaslý, na nic neměla sílu a k práci cítila naprostou apatii. Jako vysoce postavená manažerka si však nemohla dovolit rezignovat, a rozhodla se proto absolvovat všechny potřebné testy, aby zjistila příčinu svého stavu. Krevní rozbor na těžké kovy ukázal, že na ně má silnou alergii. Vyšlo najevo, že měla amalgámové výplně a můstky z tohoto kovu, které se ukázaly být zdrojem problémů. U zubaře se kovů zbavila, u lékařů anti-aging medicíny podstoupila detoxikační kúru sestávající ze speciálních injekcí pod dohledem certifikovaných specialistů a za 2-3 roky na svou únavu zapomněla a úspěšně se vrátila do práce.