Doktorka Makropulos - Vlasta

Trochu se bojím, že se na mě za tenhle titulek bude doktorka Monika Golková zlobit. Jenže stejně jako hrdinka Čapkova dramatu je ztělesněním boje proti stárnutí. Na rozdíl od ní ale nabízí tohle kouzlo všem, protože je specialistkou takzvané anti-aging medicíny.


Dagmar Školoudová

Tak co, zlobíte se kvůli tomu titulku?

Vůbec ne. Anti-Aging medicína se také snaží prodloužit aktivní mládí, i když zatím 300 let života zůstává velkou výzvou. Emily byla lepší ☺ Zatím. 


Četla jsem vaši knihu Anti-Aging aneb jak nezestárnout, a tam je na obálce žena ve vaně plné zeleniny. Jste to vy, že ano?

„Ano, jsem. Chtěla jsem sama na sobě představit první pravidlo našeho protistárnoucího desatera, což je ´Projezte se ke kráse´. Strava je totiž jejím základem a taky základem zdraví. Jak tvrdili už řečtí filozofové Hippokrates i Pyké: zdraví si můžeme uchovat, jenom když jíme to, co je pro naše tělo dobré. Proto se stravou svých klientů zabývám důkladně, jsem přesvědčená, že platí rovnice zdravé střevo rovná se zdravý mozek. Takže vyšetřuji a řeším záněty střeva, potravinové intolerance, alergie, genetické vlivy. Zdravé střevo totiž znamená dobrou imunitu a schopnost bránit se nemocem.“

Takže kdyby lidé jedli jen správné věci, měli by vyhráno? A asi by to chtělo i zdravé prostředí.

„Podívejte se třeba na zvířata žijící v zoologické zahradě. Žijí tam až o polovinu déle než ve volné přírodě, protože mají všestrannou péči a dobré krmivo s dostatkem vitamínů a minerálů. Strava a prostředí, ve kterém žijeme, opravdu výrazně ovlivňuje kvalitu a délku života. Pokud se o sebe budeme správně starat, můžeme se dožít i víc než stovky let. Důležité je vědět, jak na to.“

A to právě studuje váš medicínský obor. Jestli se nepletu, jste v Česku jediná certifikovaná anti-aging specialistka?

„Ano, jsem, dá se asi říct, že jsem tenhle obor pro Česko objevila. Po lékařské fakultě jsem složila atestaci z neurologie a zároveň začala studovat anti-aging medicínu na Univerzitě v Charleroi v Belgii. U nás jsem pak založila Asociaci medicíny proti stárnutí a anti-aging kliniku A2C. Myslím, že jsem k tomuto oboru směřovala odmalička. Chtěla jsem pomáhat lidem, aby nebyli nemocní, a anti-aging medicína řeší, jak nemocem předcházet. Zastávám názor, že když něco opravdu chcete a jdete si za svým cílem, určitě toho dosáhnete. A tak to bylo i u mě.“

 

 

Mimochodem, kolik vám je? Na fotce v té vaně vypadáte vážně dobře.

„Zkuste si to spočítat ☺ Po škole mi bylo čtyřiadvacet a na neurologickou kliniku v Praze v ´Thomayerce´ jsem nastoupila v roce 1998.“

Co ovlivní délku mého života víc – genetika nebo prostředí a návyky?

„Je to asi tak na půl. Pokud máte špatnou genetiku, musíte se více snažit žít zdravě. Například pokud vaše střevo nefunguje správně, musíte se vyhýbat určitým potravinám, aby v tenkém střevě nevznikal zánět a následně bolesti, trávící potíže a poruchy imunity. Pokud to budete dělat, budete zdravá a v pořádku. Pokud ale budete vaše zažívání trápit nesprávnou stravou, budete nemocná. Na druhou stranu lidé s výbornou genetickou výbavou si mohou dovolit více. Ale u nich se tělo nakonec také může vzbouřit a je zbytečné si vytvářet problémy.“


Máme v sobě nějaký limit, přes který se nedostaneme, i kdybych žili úplně předpisově?

„Jeden takový limit máme, ale ještě jsem ho ani nedosáhli. Leonard Hayflick objevil, že délka života je ovlivňována biologickými hodinami v buňkách, které jsou naprogramovány na určitý počet tiků. V případě člověka je to okolo padesáti, což odpovídá předpokládané délce života asi 120 let. Hayflick na buněčných kulturách vypozoroval, že jakmile lidské buňky dosáhnou padesáti dělení, začínají se dělit méně často, vzniká větší množství nepravidelností a chyb a poté nastává apoptóza - smrt buňky. Tento proces se až do nedávné doby zdál být nezvratný. I když Hayflick buněčnou kulturu zmrazil po jejích dvaceti děleních, výsledek byl stejný. Buňky si to po rozmrazení pamatovaly a dělily se již jenom třicetkrát. Tento horní limit pro buněčné dělení je nazýván Hayflickův limit a různí se podle živočišného druhu. Například předpokládaná životní délka psa je dvacet let, u motýla je to jen několik týdnů, ovocné mušky žijí jen pětatřicet dní.“

A už se ten proces nezvratný být nezdá?

Společná studie uskutečněná Lékařskou fakultou Harvardovy univerzity, Národním institutem stárnutí a Univerzitou Nového Jižního Walesu v Sydney přinesla velice převratná zjištění. Komunikace uvnitř buňky funguje zejména mezi jejím jádrem a mitochondriemi. Jakmile se tato komunikace zpomalí, začínáme stárnout. Doplněním molekuly, která se přirozeně nachází v lidském těle (vědci ji nazvali jménem NAD), se podařilo obnovit komunikaci uvnitř buňky v těle staré myši, která poté vykazovala známky jako u zvířete o mnoho let mladšího.

Stárnutí je ale čtyřdimenzionální proces. V procesu stárnutí se odehrává mnoho mutací a mitochondriálních změn na úrovni DNA, které již nelze změnit. 

 

Víme, proč někdo onemocní už mladý závažnou chorobou, zatímco jiný je zdravý jako řípa?

„Kdybychom to věděli, byli bychom zase o krok dále. Bohužel nemoc v mladém věku je z velké míry ovlivněna geneticky. Pokud ale o některé genetické predispozici víme dopředu, můžeme zasáhnout a život člověka zlepšit i zachránit. Jedná se například o celiakii neboli intoleranci lepku. Pokud ji odhalíme již v dětství, předejdeme problémům malého vzrůstu, zažívacích obtíží, zánětů a eventuálním neurologickým problémům. Za cenu celoživotního vyloučení lepku ze stravy, ale stojí to za to.“

Čím si život zkracujeme nejvíc?

„Takových věcí je hodně, a protože jsme každý jedinečný, někomu může jedna věc škodit víc než druhému. Určitě ale mezi nebezpečné činitele patří stres. Je dokázáno, že vlivem stresu se zkracují naše telomery, konečky chromozomů, které jsou důležité pro obnovu našich buněk a dlouhý zdravý život. Při velkém stresu máme větší riziko dostat například mozkovou mrtvici nebo srdeční infarkt. Stres je zabijákem mozkových buněk a zhoršuje naši paměť. Proto se na naší klinice hodně zaměřujeme na testy mozkových neurotransmiterů a stresové testy. Jako neurolog vím, že brilantní mozek je základním předpokladem zdravého těla.“

Co je nejlehčí začátek, když si chci prodloužit život?

„Začněte dodržovat desatero proti stárnutí. Můžete si zdarma na stránkách www.a2c.cz zdarma vyplnit oficiální test dlouhověkosti a otestovat si svůj mozek. Dozvíte se, jaké máte předpoklady dožití se vysokého věku a zdali váš mozek funguje dobře či potřebuje doplnit energii.“

 

 

 

Co můžu udělat třeba hned dneska?

„Zamyslete se nad svým jídelníčkem. Omezte cukry a bílou mouku. A ještě lépe: nechte si udělat test potravinové intolerance – nejlepší je ALCAT test, který na buněčné úrovni přesně zjistí, které potraviny byste jíst neměla. Strava je opravdu nesmírně důležitá a díky ní můžete mládnout.“

Kolika let se vlastně dožil nejstarší člověk na světě? Víme, jaké v tom bylo kouzlo?

„Jeanne Louise Calmentová, která se dožila 122 let, přikládala svou dlouhověkost portskému vínu, konzumaci olivového oleje a svému smyslu pro humor. Právě optimismus a dobrá nálada je společným znakem stoletých lidí, a to je třeba věc, která v Česku chybí. Asi taky poznáte na první pohled rozdíl mezi skupinou seniorů z Německa nebo Itálie od těch našich. Jsou veselí a užívají si života, což u nás moc neumíme. Platí to pro práci i volný čas. Prodavačka v Rakousku s vámi vesele komunikuje a máte z ní pocit, že je šťastná, že je v práci a může vám poskytovat služby. U nás se naopak lidé často mračí a někdy ve mně vyvolávají dojem, že je vlastně obtěžuju. Přitom se nám v Česku nežije vůbec špatně.“

Třeba by to chtělo anti-aging specialistu v každé nemocnici a na pojišťovnu.

„V budoucnu by měla být anti-aging medicína opravdu součástí běžné preventivní péče. Rozvíjí se výzkum a využití kmenových buněk, pracuje se na vytváření umělých orgánů. Všechno ale ještě nějakou chvíli bude trvat.“

Co vlastně přesně je cílem vašeho oboru, prostě prodloužení života?

„Cílem bylo a je dosažení co nejlepšího zdravotního a psychického stavu při dlouhověkosti. Jde o to, aby lidé i v pokročilém věku byli soběstační a mohli si života užívat. Anti-aging se věnuje stárnutí z mnoha pohledů a úhlů. Existuje totiž přibližně tři sta teorií stárnutí a každý člověk je přitom jedinečný. Snažíme se nejprve otestovat, jak na tom organismus je, a potom zasáhnout, kde je potřeba. Tenhle obor existuje asi od roku 1992 a v posledních letech se hodně posunul dopředu. Umíme třeba řešit hormonální problémy a vytvářet hormonální léčebné krémy na míru, dokážeme testovat konečky chromozomů, které ukazují náš biologický věk, a dokážeme doporučit, které potraviny jsou vhodné právě pro vás.“

Nejsou ty hormony nebezpečné? Víte, jako si člověk nemůže být jist v případě antikoncepce nebo třeba substituce, že nebudou mít vedlejší účinky. 

„Nemluvíme o univerzálních hormonech třeba ve formě prášků, které jsou všechny stejné. Tady jde o to, že každý člověk je jiný a tohle jsou individuálně namíchané směsi. Když za mnou přijdou lidé s hormonálními problémy, mají seznam stížností a potíží, jako jsou třeba poruchy soustředění, velká unavitelnost, plačtivost, povislé rysy v obličeji a kůže na pažích. Následuje pohovor, odběr krve, vzorku vlasů a DNA. Screening, na němž spolupracuje Endokrinologický ústav, zjistí problémy, které už člověk má, i ty, které by mohly nastat. Někdy stačí nasadit vitamíny nebo upravit stravu, při nutné hormonální léčbě se používá obvykle krém. Hormony do něj mají naprosto identickou strukturu jako ty tělu vlastní, takže vedlejších účinků je minimum. Je šetrnější než klasická hormonální léčba, která se podává plošně. Ta u někoho funguje úplně, u jiného ne. To je důvod, proč ji někteří lékaři ani nedoporučují. Z krému se navíc účinné látky uvolňují postupně, na rozdíl od injekcí, které mají obrovskou nástupní hladinu, ale ta postupně klesá až pod normál. Krém taky neprochází trávicím traktem jako tablety, takže není třeba se bát poškození jater.“

 

Jak takový krém vypadá?

„Nijak zvláštně, nebarví se ani neparfémuje, leda byste chtěla. Jednou denně si ho nanesete na místo bez chloupků, třeba na vnitřní stranu stehna.“

A co mi to přinese?

„Během měsíce až tří zpevněnou tvář, větší chuť do života, rychlejší reakce, lepší paměť.“

Když je mi 46 let, jaký hormon mi nejspíš chybí?

„Pokles vlastní hormonální výroby nastává kolem pětadvaceti. Dobrý příklad je růstový hormon. Od dvaceti let jeho koncentrace v těle klesá každých deset let o 14 procent. Úbytek se ještě zrychluje stresem, krátkým spánkem, přejídáním na noc. Z člověka se vytrácí asertivita, množí se úzkost, emoční labilita, pocity izolace.“

Taky se nějak moc zaobluju.

„Vidíte. Na vině může být právě růstový hormon, protože ten upravuje poměr mezi svaly a tukem, kromě jiného. Navíc od padesátky ubývá ženám pohlavní hormon estrogen a organismus to řeší tak, že se snaží mít dostatek hormonálně aktivní tkáně, kterou je mimo jiné právě tuk.“

Takže vy mi můžete dodat ten růstový hormon a estrogen a já začnu hubnout?

Pokud srovnáme hormony, které vám evidentně chybí, je to vidět i na vašem těle a postavě. Samozřejmě za předpokladu, že se nebudete přejídat.

 

 

Kdo vlastně vydává tělu pokyn, aby stárlo – mozek?

„Stárnutí nepotřebuje pokyn, je to proces, který se odehrává na úrovni každé buňky našeho těla. Souvisí s komunikací uvnitř buňky a se schopností předávat si správné informace k neustálé obnově. Každá naše buňka se totiž neustále dělí a obnovuje. Pokud je informace špatná, začíná proces stárnutí. Bohudík existují mechanismy, které nesprávné informace opravují. Pokud ale tento systém selže, začínají vznikat změny, které už nelze jednoduše opravit.“

Vy prý umíte zjistit, jak steré jsou orgány v mém těle.

„Umím, pomocí přístrojů a laboratoře. Funkční testy vyhodnotí biologický věk jednotlivých orgánů a laboratorně z krve vyšetřím oxidativní stres a délku telomer, což jsou konečky chromozomů důležité právě pro stabilitu genetické informace během procesu buněčného dělení. Měřením jejich délky zjistím skutečný biologický věk a tak můžeme předejít zrychlenému stárnutí, které vede třeba k onemocnění srdce, cukrovce, neplodnosti nebo rakovině.“

Co uděláte, když mám staré třeba jenom plíce nebo trávicí systém?

„Pokud máte jeden z orgánů výrazněji starší než ostatní, ohrožuje to vaše zdraví. Pokud jsou to plíce, zaměřím se na alergeny, které mohou problém způsobovat, a poradím, jak o plíce pečovat. Trávicí systém je také nesmírně důležitý. Může omládnout, protože kmenové regenerační buňky se ve střevě neustále tvoří. Doporučím individuální dietu, protizánětlivá opatření a regenerační látky na úpravu střeva.“


V kolika letech by se člověk měl začít bránit proti stárnutí?

„Začínáme stárnout asi od pětadvaceti. Určitě je dobré se víc o sebe starat už okolo třicítky. Čím dříve začneme, tím více pro sebe dokážeme udělat.“

Tak to asi dělají filmové hvězdy.
 

„Rozhodně ano. Mnoho používaných testů je původem z USA, Kalifornie a Holywoodu, kde je povinností být mladý, zdravý a krásný. Takže ALCAT test si nechává dělat například Angelina Jolie nebo Brad Pitt a na bio-identické hormony nedá dopustit třeba Suzanne Sommers známá ze seriálu Krok za krokem.“

A co pro sebe děláte vy?
 

„Snažím se stravovat podle svého testu na potravinové intolerance, chráním si střevo a doplňuji důležité vitamíny a mikrovyživující látky, jako je třeba například curcumin pro zdravý mozek a isoflavony na podporu hormonální aktivity. Udržuji si v aktivitě mozek i tělo. Hlídám si své telomery i hormony, starám se o pokožku obličeje i těla. Pravidelně cvičím a kvalitně spím.“

Desatero proti stárnutí doktorky Moniky Golkové

Více

 

Náhled článku v časopise Vlasta zde