Регистратура +420 224 210 001 +420 724 087 505

Co naše nadledvinky? - Wellness magazín

Anti–aging je komplexní preventivní medicína. Našim cílem je, aby se člověk dožil vysokého věku v co nejlepším zdravotním stavu, říká MUDr. Monika Golková, primářka první certifikované Anti-aging kliniky v Praze.

První Anti-aging klinika v Praze funguje už osm let. Založila ji doktorka Monika Golková a přes počáteční nedůvěru klasicky léčících kolegů, se jí povedlo trvat na svém a diagnostikovat i léčit po svém. Tedy po vzoru, jak to dělají anti-aging specialisté v USA. Jak u nás pokročila Anti-aging medicína, paní doktorko?
 

Povedlo se nám přesvědčit odbornou veřejnost, že anti-aging medicína je komplexní preventivní medicína. Konečně si nás lidi nepletou s estetickými dermatology, plastickými chirurgy. Anti-aging medicína je jedinečná v tom, že se jedná o preventivní komplexní medicínu, kde není cílem pouze zevní krása, ale to, aby se člověk opravdu dožil vysokého věku v co nejlepším možném zdravotním stavu a aby si i ve vyšším věku po 80, 85 letech, užíval vitality, jak fyzické tak mentální, aby zvládl všechny stresy, které na něj působí, aby se nedostal do závislosti na pomoci ostatních, aby jeho život byl kvalitní. Anti-aging pokročil tím, že se hodně rozvinulo genetické vyšetřování, takže můžeme obrazně řečeno nahlédnout do základu člověka a odhalit včas všechna velká rizika (Alzheimerova nemoc, infarkt myokardu, mozková mrtvice, diabetes). Anti-aging medicína může předejít nástupu těch život ohrožujících strašáků, hlavně když se pak spojí s odborníky v klasické medicíně. Anti-aging medicína se posunula i pokud jde o řešení stresu, mozkových neurotransmiterů a hormonálních dysbalancí.


Jak můžete pomoct člověku, který je pod neustálým stresem? Co se vlastně v hlavě takového člověka děje?
 

Trvale stresovanému člověku pomáháme komplexně. Dokážeme vyrovnávat hormonální dysbalanci, do které se dostal díky velkému množství stresových hormonů (katecholaminů – adrenalinu a noradrenalinu a kortizolu, vylučovaných nadledvinkami). Vyšetření hormonů se dělá z krve, moče a ze slin. Ze slin je vyšetření dokonce přesnější, protože jsme schopni zachytit cirkadiální biorytmy. Hladina stresového hormonu kortizolu může být v krvi ještě v normě, nebo je hraniční, ale vyšetření ze slin již prokáže hladinu velice nízkou. Důležité je také vidět, jak hormony kolísají během dne. Například u zmiňovaného kortizolu by ranní hladina měla být nejvyšší, po obědě vidíme mírný pokles a k večeru je hladina již nízká, protože jsme za celý den unavení. Pokud je tento biorytmus narušen, může hrozit až chronický únavový syndrom, kdy jsou nadledvinky vyčerpané a neschopné hormony produkovat. Anti-aging medicína umí v tomto případě pomoci a jsme schopni na míru doplnit chybějící bio-identický hormon. Bio-identický znamená tělu vlastní, totožný s tím, který naše tělo tvoří. S tím souvisí velice dobrá snášenlivost, funkčnost hormonu a minimum nežádoucích účinků. Nadledvinky jsou vůbec velmi důležitý orgán. Drží totiž rovnováhu mezi ostatními hormony. Když nám nefungují nadledvinky, tak jsme tím v podstatě rozhození. Ráno nám dodávají pocit energie, svěžesti a bystrosti. Stimulují funkce CNS. Když nadledvinky nefungují dobře, člověk se cítí unavený, má třeba poruchy paměti. Když chybí kortisol (hormon kůry nadledvinek), tak si ho tělo „krade“ z hormonu progesteronu. Potřebuje ho totiž pro imunitní systém. A pak se najednou rozhodí balance progesteronu a estrogenu. Estrogenu je najednou v těle hodně a člověk může být pak nervóznější, podrážděnější, protivnější. Progesteron je zklidňující hormon, působí pozitivně třeba i na krásu a hebkost pleti. A tak bychom mohli pokračovat dále…. 

 

 

Zmínila jste se o bio-identických hormonech, kterými umí anti-aging medicína pomoct vystresovanému člověku. O jaké hormony se jedná?
 

To jsou hormony připraveny tak, že vypadají stejně, jako hormony tělu vlastní. My jsme schopni na základě vyšetření z krve a slin zjistit kolik hormonů a jaké člověku chybí a připravit na míru hormony stejné struktury jako jsou tělu vlastní a tím pádem zapadnou do hormonálního receptoru přesně jako když správným klíčem otvíráme zámek. Účinky těchto hormonů jsou perfektní, přirozené a zároveň odpadá riziko vzniku nežádoucích účinků (minimalizuje se riziko rakoviny prsu, rakoviny dělohy). 

Kde se bio-identické hormony vyrábí?


Vyrábějí se na míru daného klienta podle receptu, který na klinice vytvoříme a zasíláme do Německa.
Protože jsou vyráběny na míru, nelze se jimi předzásobit. Bio-identické hormony znamenají obrovský pokrok, protože jsou pro organismus naprosto přirozené a lze je aplikovat ve formě krému, podjazykových tablet nebo bukálních tablet. I tyto aplikační formy prošly velkým vývojem. Je úžasné, že jsme schopni zjistit, co přesně naše tělo potřebuje a doplnit mu chybějící hormon v potřebné dávce.

Mnoho žen se mnohdy oprávněně bojí hormonální substituce v období klimakteria. Znají mnoho rizik HRT zejména z médií. A bio-identické hormony jsou velkým příslibem zejména pro ženy, které klasickou HRT užívat nechtějí nebo nemohou.
Dalším problémem dnešní doby je nadužívání hormonální antikoncepce bez předchozího vyšetření ženy například na riziko vzniku trombóz a potom může hrozit vznik plicní embolie i u mladých žen. Antikoncepce také celkově ovlivní hormonální systém organismu, což mnoho žen nese velice negativně. Já se snažím vysoko hormonální antikoncepci u svých klientek odbourávat a nahrazovat jinými formami.

 

 

Existuje souvislost hormonů a depresí? Počet depresivních lidí narůstá ...
 

Deprese je celosvětový fenomén a souvislost s hormony je nesporná – i když zde hrají roli i jiné vlivy. Deprese se často projeví v období přechodu, které znamená velké výkyvy a pokles sexuálních hormonů. Naše klientky si stěžují na výkyvy nálad, deprese, plačtivost, podrážděnost. Když nasadíme správnou léčbu, problémy se jakoby mávnutím kouzelného proutku ztratí. Samozřejmě deprese nemusí mít jen hormonální podklad. Musíme je řešit komplexně. Vyšetřit možné zánětlivé stavy organismu, nedostatky některých prvků, vitamínů nebo neurotransmiterů. Zaměřujeme se na problematickou výživu – testujeme individuální potravinové intolerance. Pak jsme schopni vše doplnit. Souvislost deprese-chronický stres – únavový syndrom je veliká. Je třeba zapojit i relaxační techniky, sporty, aby se člověk začal hýbat (jóga, pilatess, golf). 

Při dnešní nabídce potravin máme špatně živené lidi? Týká se to starších nebo se to týká i mladých?
 

Podle mého názoru máme sice velkou nabídku potravin, ale kvalita živin v potravinách je nízká. Mladší lidé většinou nemají čas, v rychlosti něco sní a příliš se nezamýšlejí nad jídelníčkem. U starších lidí je to tak, že jedou v zajetých kolejích, jedí pořád stejná jídla a je potřeba jim tam dodat živiny. Jsou lidé, kteří se uchylují k extrémům. Já si nemyslím, že je to úplně správně. Třeba přemíra ovoce a semínek na slinivku působí velmi negativně. 

Znám z Jáchymovských lázní případ staré dámy, Francouzsky, která ve svých dvaadevadesáti letech snídá každé ráno sýry a denně má k obědu a večeři krvavé steaky. Je zdravá a velmi svěží. Jak byste komentovala tento styl stravování?
 

Když jí taková strava chutná, dokáže ji dobře strávit a cítí se po ní výborně, tak nejsem proti. Paní si asi vysledovala, co ji dělá dobře. Obecné poučení z tohoto ale vyvodit nelze. Stravování je individuální záležitost a obecné poučky na každého nefungují. Proto na naší klinice děláme ALCAT test, který vyhodnotí, které potraviny vašemu tělu dělají dobře a které ne. Pokud konzumujete dlouhodobě potraviny, které vám škodí, projeví se to na větší únavě, přibíráte na váze, mohou se objevit kožní problémy nebo vyšší cholesterol a cukr v krvi. 

Je maso, vajíčka pro výživu člověka hodně důležité?
 

Určitě ano. Nemusíme je jíst denně, stačí několikrát do týdne. Podíl bílkovin, který je v mase, luštěninou nahradit nelze. V mase je dost zinku, železa, pro krvetvorbu, vitalitu, energii, je to velice důležité. Masa bych se úplně nezříkala. Vegetariáni se to snaží obejít a dodávat si nezbytné prvky jinou cestou. Určitý styl výživy se na člověku projeví i z vnějšku. Do určité míry ovlivňuje vzorec chování člověka. Proto bychom se měli snažit jíst v duchu řeckého filozofa Pyke: „Člověk by měl jíst to, co potřebuje, ale většinou jí to, co mu chutná. Zdraví si však udrží pouze tehdy, pokud mu bude chutnat to, co potřebuje.“