"Alergická reakce bývá hodně silná: svědění, otoky úst a krku, vyrážka, zvracení, průjem, ale i dechové potíže nebo dokonce anfylaktický šok," vysvětluje doktorka Monika Golková z Anti-Aging Clinic: "Potravinová intolerance také představuje přecitlivělost, ale způsobuje ji jiný typ protilátek. Na rozdíl od alergie nenásleduje imunitní reakce ihned, ale potíže se mohou porjevit až za několik dní." Rozpoznat potravinovou intoleranci je tedy dost obtížné a obzvlášt když škodlivou potravinu konzumujeme pravidelně.

Pokud své tělo takovou potravinou dráždíme dlouhodobě, může dojít k tazvanému syndromu zvýšené propustnosti střeva. "Mezi buňkami střevní sliznice se vytvoří jakési mezírky, kudy do krevního oběhu pronikají bakterie, toxiny a částice jídla. Tělo proti nim vyšle armádu protilátek, která však nenapadá jen vetřelce, ale i zdravé tkáně. Čím častěji rizikovou potravinu konzumujeme, tím agresivněji tato armáda útočí. Vzniklá nerovnováha může vést až ke vzniku závážnějších zdravotních potíží," říká Monika Golková.

Syndromem zvýšené propustnosti střeva trpí podle statistik každý třetí člověk. Dobrá zpráva ale je, že když se vynechají problematické potraviny, zlepší se stav poloviny až dvou třetin onemocnění. Dokonce i alergie úplně jiného původu se zmírní. Existují totiž takzvané zkřížené reakce. Například když je člověk alergický na břízu, bývá přecitlivělý také na jablko, hrušku, meruňku a broskev. Pelyněk je tímto zvláštním způsobem spojený s celerem, mrkví a třeba alergie na latex bývá spojená s přecitlivělostí na banán.

Často je rozpoznání inkriminované potraviny velice obtížné, protože potraviny konzumujeme v kombinacích a nejsme schopni rozpoznat, po které nám není dobře. Dříve dietologové a lékaři zkoušeli tazvanou eliminační dietu a trvalo roky, než po postupném dosazování a vysazování potravin zjistili, které bychom konzumovat neměli. Projevy nesnášenlivosti potravin mohou být podle doktorky Golkové různé - nespavost po hrsti meruněk, nafouklé břicho, pobolívání v podbřišku, poruchy trávení, bolesti hlavy, svědivá vyrážka, tloustnutí a zadržování vody v těle, nebo dokonce i deprese a bolesti kloubů.

"Čím častěji konzumujme rizikovou potravinu, tím větší množství portilátek v našem těle vzniká a tím se více zhoršuje celkový zdravotní stav. Ve více než v polovině případů to bývají bolesti břicha, zácpa nebo naopak průjem. Aniž bychom konzumovali přemíru potravin, zpomaluje se náš metabolismus a přibíráme na váze. Někdy ale obtíže nemají s trávícím traktem zdánlivě nic společného. Jde například o akné, atopický ekzém, svědění a pálení kůže, různé kopřivky a vyrážky či vypadávání vlasů. Mohou se objevit také potíže se zvýšeným cholesterolem, otoky a záněty kloubů a svalů," doplňuje Golková.

Zní to až neuvěřitelně, ale poškození střeva může způsobit deprese. Činnost našeho organismu a jeho synchronizaci s mozkem ovlivnují neurotransmitery. Jsou to chemické látky, jenž se produkují v mozku, ale také v jiných tkáních našeho těla. K neurotransmiterům, které ovlivnují naší náladu, emoce, radost i smutek patří serotonin. Jeho produkce a receptroy jsou umístěny v celém zažívacím traktu a proto poškození střeva může způsobit i deprese. Pak je na místě poškození " opravit " a doplnit buněčné systémy z nichž se vyvine serotonin.

Vyšetření na potravinové intolerance se provádí z krevního odběru. Jedná se o speciální vyšetření, které provádí jen několik málo akreditovaných laboratoří v zahraničí. "V současné době jsme schopni testovat více než 200 druhů potravin, nejrůznější chemikálie, barviva, konzervanty, umělá sladidla, ale také některá antibiotika, analgetika, nebo farmakoaktivní látky jako je například histamin nebo kyselina kofeinová. Výsledky dostane klient jako jakýsi semafor potravin: červené doporučujeme vyloučit minimálně na půl roku z jídleníčku úplně, oranžové si dávat maximálně jednou za měsíc, žluté takzvaně rotovat - jednou za čtyři dny. Ty, které jsou označeny zeleně, si může dopřát podle libosti. Podle výsledků sestavujeme ratoační dietu, ukazujeme klientovi různé alternativy a náhrady za potraviny, které nesmí. Zároveň léčíme střevo - většinou pouze za pomoci přírodních látek, jako například L-glutamin, polynenqasycené mastné kyseliny, probiotika a prebiotika," popisuje postup lékařka. Odebranou krev je nutné zpracovat nejlépe do 24 hodin, proto je nutný letecký transport. Klinika paní doktorky Golkové krev svých pacientů transportuje do akreditovaných laboratoří v Německu, Španělsku nebo USA.

Mnoho vědeckých studií potvrzuje přímou souvislost stravy se vznikem nejrůznějších onemocnění. Podle Moniky Golkové individualizace zdravého stravování a potravinové intolerance mají přímou souvislost s rozvojem civilizačních chorob, jako jsou kardiovaskulární choroby, diabetes a obezita. "Jedná se o nejjednudušší a nejefektivnější prevenci, jak se těmto onemocněním vyhnout. Z genetického hlediska máme některé nesnášenlivosti již dány v našich genech a jiné se naopak vytvářejí během života, interakcí bílkovin ze stravy s našim organismem. To vše za předpokladu porušené integrity našeho trávícího systému," vysvětluje doktorka Golková. Individualizovaná dieta, nikoliv nízkokalorická, ale na základě výsledku potravinových intolerancí, má za následek zrychlení metabolismu a zlepšení poměru mezi svalovou a tukovou hmotou - zlepšení kompozice našeho těla. Dle studií, kdy byly sledovány skupiny lidí na obyčejné redukční dietě a na dietě dle výsledku potravinové intolerancí, byl prokázán významný rozdíl mezi úbytkem hmotnosti pro skupinu dle intolerance. Navíc došlo ke ztrátě zejména tukové tkáně a svalovina byla zachována.

Podle doktorky Golkové většina klientů, kteří docházejí na naši kliniku výsledky dodržují, již proto, že první pozitivní výsledky pociťují již za několik málo dní. Pocit splasknutí břicha, lepší zažívání a celkově lepší pocit ze sebe sama se dostavuje již za týden. Kožní a alergické problémy chtěji delší dobu. Redukce váhy je také pozvolnější, ale trvalejší. Nerespektujeme-li intolerance a i nadále konzumujeme pro nás nevhodné potraviny, dochází k větší tvorbě volných radikálů a rozvoji zánětu. Zánět urychluje proces stárnutí, rozvoj metabolických, chronických, degenerativních a dalších onemocnění.

• Únava - celková únava až chronický únavový syndrom může vzniknout na základě dlouhotrvajících potravinových intolerancí. Pokud konzumujeme potraviny, které našemu tělu vadí, vzniká větší počet chemických působků, které zatěžují náš organismus a způsobují únavu. Problém je způsoben aktivací imunitního systému potravinami a dochází k vyloučení cytokinů, což jsou stresové mediátory, to člověk pociťuje jako únavu. Všechny energie v organismu se zaměřují na hojení problému. Pokud je nepřiměřená aktivace imunitního systému dlouhodobá, znamená zvýšené nároky na nadledvinky, které může vyčerpat.
• Deprese či psychická skleslost - serotonin, jeden z důležitých neurotransmiterů, je využíván také ve střevě. Je používán jako signální molekula mezi imunitními buňkami a porucha v oblasti trávícího traktu může způsobit jeho výrazné snížení - následně výkyvy nálad, deprese a také hlad.
• Ekzémy - atopický akzém je alergickou reakcí organismu formou specifických protilátek. V tomto případě hraje hlavní roli histamin a způsobuje svědění, zvýšenou propustnost kapilár a zčervenání..... Některé potraviny způsobují vyrážku a ekzém aktivací některých krevních buněk.
• Obezita - některé buněčné mediátory blokují inzulinové receptory, následně vzniklá insenzitivita na inzulin, slinivka produkuje vyšší množství inzulinu, ale protože problém trvá, krevní cukr se zvyšuje a dochází k dalšímu ukládání podkožního tuku vlivem účinku inzulinu na zvýšenou tvorbu podkožního tuku.
• Snížená funkce štítné žlázy - antigeny na jednotlivé potraviny se dostávají do oběhového systému a může se stát, že netvoří protilátky jen proti potravinám, ale zkříženou reakcí také proti jednotlivým buňkám štítné žlázy a vzniká autoimunitní reakce.

Etiologie pravé alergické reakce byla objevena v roce 1967. První zmínky o rozvoji nealergické negativní reakce na potraviny se začaly rozšiřovat po práci Chicagského alergologa Therona Randolfa v roce 1950. Koncept uceléné Anti-Aging medicíny, nejen potravinových intolerancí, vznikl v roce 1992 v USA. V Evropě o necelých deset let později. MUDr. Monika Golková je členkou vědecké rady světové organizace Anti-Aging medicíny (WOSAM).