Medicína proti stárnutí - anti-aging medicína je nově vzniklá lékařská specializace, jejímž cílem je dosáhnout co nejlepšího možného zdravotního stavu člověka a zároveň co nejvíce zbrzdit proces stárnutí organismu. Jako preventivní medicína je určena pro všechny ty, kteří se zajímají o své zdraví a chtěji si ho dlouhodobě udržet. Anti-Aging medicína využívá řadu nejmodernějších vyšetřovacích metod a terapeutických postupů týkajících se vyšetřování mozkových neurotransmiterů, hormonální skreening krve, moči a slin, vyšetřování hladin volných radikálů a antioxidantů, genetické vyšetření, vyšetřování potravinových intolerancí a řadu dalších metod.

S ohledem na momentální trendy a budoucí pokrok v medicíně a biotechnologiích odborníci v současné době předpovídají, že do roku 2065 by měla dosáhnout pravděpodobná délka života sta let. Jeden člověk z 10 je nyní starší 60 let, v roce 2050 to bude jeden člověk z 5 a v roce 2150 jeden člověk ze 3 bude starší 60 let (1). Čím je země rozvinutější, tím je také podíl starších osob větší. Ve vyspělých zemích je předpokládaná délka života pro 60letého muže 18 let /78 let/, pro 60 letou ženu dokonce 22 let /82 let/. Protože sociální a ekonomický vliv stárnoucí populace na společnost je obrovský, začíná se světová politika stále více zabývat výzkumem, zaváděním a rozvojem programů zaměřených na stárnutí. Aby se předešlo finančně, sociálně a lékařsky náročné péči o stale větší počet stárnoucích jedinců je třeba rychle přijmout bezpečné a účinné diagnostické i léčebné procesy, které mohou v přidaných letech přispět ke zvýšení kvality života. Jestliže chceme v tomto a dalších stoletích udržet životní úroveň společnosti, jedná se o kriticky důležitý úkol.

V roce 1992 se sešla skupina dvanácti lékařů, aby s ohledem na perspektivní budoucnost prodiskutovala široce rozvětvenou škálu nových objektů směřujících k identifikaci mechanismů stárnutí a náchylnosti ke stařeckým chorobám. Tato skupina zavedla novou lékařskou specializaci - anti-aging medicínu.

Medicína proti stárnutí představuje lékařskou specializaci, založenou na aplikaci pokrokových vědeckých a lékařských technologií při ranné diagnostice, prevenci, léčbě a nápravě poruch a dysfunkcí spojených se stárnutím. Snaží se o "omlazení" lidského organismu zevnitř i navenek. Jako reakce na stárnutí světové populace se Medicína proti stárnutí zabývá ovlivněním negativní části prostředí ve kterém žijeme, optimalizací mentálního a emočního zdraví, zlepšením vzhledu a sexuálního života. Sleduje a aplikuje poslední novinky vědeckého výzkumu vedoucího k upevnění zdraví a oddálení stáří. Využívá léčivých látek poslední generace světoznámých firem. Léky jsou na bioaktivní bázi, tedy nejúčinnější a nejvhodnější formy využitelné lidským organismem.

Cílem medicíny proti stárnutí je dosažení dlouhověkosti a co nejlepší kvality života. Výsledkem má být spokojený a kvalitní život zahrnující nezávislost, soběstačnost a užívání si "zdravého aktivního stáří". Medicína proti stárnutí je důležitá pro všechny věkové kategorie, protože jejím základem je péče o vlastní zdraví od útlého věku a pozitivní ovlivnění životního stylu každého člověka.

Kevin Murphy a Robert Topel z University of Chicago Graduate Business School použili hodnotu 5 milionů USD na jeden lidský život (odvozeno z plateb za pojistné události), když chtěli spočítat, jaká by byla hodnota prodloužení průměrného lidského života o šest let v letech 1970-1990 u všech obyvatel Spojených států. Z výpočtu vyšel ohromující závěr, že změna v předpokládané délce života za období dvaceti let má hodnotu 57 miliard USD.
Snížením úmrtnosti buď na srdeční choroby nebo na rakovinu o 20 procent by podle Murphyho a Topela Američané získali přibližně 10 miliard USD - víc než roční hrubý domácí produkt Spojených států.

Websterův slovník definuje stárnutí jako proces, při kterém se začnou projevovat známky stáří. Zatímco v devatenáctém století, kdy pan Webster žil, byla definice dostačující, díky novým objevům v medicíně a pokrokům v biotechnologiích je Websterova definice stárnutí zastaralá.

Náš věk určuje nejen datum v rodném listě, ale i stav našeho organizmu, což někdy znamená, že skutečný věk může být s biologickým věkem značně v rozporu. Biologický věk určují změny odehrávající se na úrovni DNA, buněk, tkání, orgánů i hladin hormonů našeho těla. Samozřejmě záleží na genetických dispozicích každého člověka, jeho chování, životním stylu a přístupu, na vnějších vlivech a mnoha dalších faktorech, které mohou stáří člověka více či méně oddálit. Navíc každý z našich orgánů může mít jiný biologický věk. Výsledkem může být rozdíl mezi biologickým a úředním věkem až dvacet i více let.

Medicína proti stárnutí znamená aplikaci jakékoliv formy terapie nebo jiného prostředku, které vedou k ranné diagnostice, prevenci, léčbě a nápravě stařeckých dysfunkcí, poruch a onemocnění, a tím zlepšují kvalitu života a prodlužují dlouhověkost. Medicína proti stárnutí je ze všech úhlů pohledu nejdůležitějším modelem zdravotní péče v tomto novém tisíciletí. Je vědecká - využívá biomedicínského a technologického pokroku při zjišťování, prevenci, léčbě a nápravě onemocnění souvisejících s věkem, je založená na důkazech, je synergická - prosazuje přístup, kde se uplatňují různé terapie a je kvalitně zdokumentovaná renomovanými časopisy (Lancet, Eur J Endocrinol, JAMA, a další).

Cílem medicíny proti stárnutí není jen prodloužení individuálního lidského života, ale rovněž zajištění, aby měl člověk v těchto letech navíc ze života radost, aby byl produktivní a vitální. Vyvrcholením úsilí medicíny proti stárnutí by bylo úplné odstranění období, kdy je člověk závislý na ostatních.

Čím je země rozvinutější, tím je proporce starších osob vyšší.Jeden z 5 Evropanů je nyní starší 60ti let. Začátkem první poloviny 21. století bude v některých evropských zemích jeden člověk ze 2 starší 60 let. Ve vyspělých zemích je předpokládaná životní délka pro 60letého muže 18 let (do 78 let), pro 60 letou ženu 22 let (do 82 let).

Medicína proti stárnutí se dostala do České Republiky v květnu roku 2005, kdy byly postaveny její základní kameny založením Asociace Medicíny proti stárnutí ČR. Pod patronací WOSAAM. (World Society of Anti-Aging Medicine) Asociace medicíny proti stárnutí ČR (AMPS ČR) usiluje o rozvoj a rozšiřování certifikované medicíny proti stárnutí v ČR a zvyšování odborné úrovně lékařů. Snaží se o zavedení nových vyšetřovacích a léčebných možností do ČR a využívání anti-agingu v péči o občany ČR.

V současné době není v ČR uznávanou lékařskou specializací, ale již jsme navázali spolupráci s řadou významných institucí (ČLS JEP, WHO, Ministerstvo zdravotnictví, ...)

Kůže je neustále pod vlivem celé řady faktorů zevního prostředí. Nejvýznamnějším z nich je UV záření, které se podílí na fotoagingu. Riziko poškození kůže stoupá v posledních letech s úbytkem ozonové vrstvy a nadměrným vystavováním kůže UV záření při opalování. Řada nežádoucích účinků UV záření na kůži je spojena se vznikem volných radikálů.

O tom, že existuje přímá souvislost mezi nutricí organismu a kůží existují důkazy v podobě kožních onemocnění spojených s nedostatkem nebo naopak předávkováním některými vitamíny. Tak např. hypovitaminóza C se projevuje skorbutem, při nedostatku pyridoxinu pozorujeme anguli infectiosis, cheilitidu nebo seboroickou dermatitidu. Pellagra vzniká v důsledku nedostatku niacinu (vitamínu B7) a je charakteristická triádou D: dermatitida, demence a diarrhoe a hypovitaminózu A můžeme kromě šerosleposti diagnostikovat pomocí příznaků jako je suchá kůže a folikulární hyperkeratóza. I vlivem nedostatku stopových prvků dochází ke kožním změnám. Onemocnění acrodermatitis enteropathica vzniká v souvislosti s nedostatkem esenciálního stopového prvku zinku.

Anti-Aging medicína využívá vyšetření potravinových intolerancí z krve a analýzu deficitu prvků z krve a tkání za cílem, doplnit chybějící látky a působit preventivně nebo terapeuticky také u kosmetických změn kůže.

Většina lokálních přípravků ovlivňuje zejména povrchovou část kůže - epidermis, zatímco dermis, v které dochází k nejmarkantnějším změnám např. při stárnutí pleti, je místními přípravky ovlivněna pouze minimálně. Transportní molekuly vnější terapie, které by přenášely účinnou látku, k buňce v konkrétní vrstvě kůže, nejsou stále dostatečně prozkoumány. V dermis se nachází síť krevních vlásečnic, zatímco buňky epidermis jsou vyživovány pouze difúzí. Z toho se dá usuzovat, že při snaze ovlivnit dermis je lepší působit vnitřními prostředky. Vnější prostředky účinkují pouze lokálně, to znamená, že ovlivní pouze tu část kůže, na kterou jsou aplikovány. Pokud ale chceme působit na kůži jako celek, je vhodnější zvolit systémový přístup.

Je nutné upozornit i na to, že ne všechny lokální prostředky mají dokonale objasněnou a potvrzenou tzv. bioavailability, to znamená biologickou dostupnost, která určuje, kolik konkrétní látky se k buňce dostane a je efektivně zužitkováno.

ALCAT test využívá speciálně vytvořený počítač částic (hematologický analyzátor s automatickým vzorkovačem) a potravinovou testovací agens pro semikvalitativní změření reaktivity bílých krvinek, pokud nějaká je, na každé analyzované agens. Stupeň reaktivity je určen porovnáním křivky základní distribuce neutrofilů s křivkou distribuce vytvořenou pomocí analýzy každého vzorku testované agens a vypočítáním absolutních rozdílů mezi křivkami a standardní odchylkou (SD). Jakákoliv reaktivita nižší než SD1 bude považována za nereaktivní (NEG); reaktivita mezi SD1 a SD2 bude považována za nepatrně reaktivní (ROZSAH 1+); reaktivita mezi SD2 a SD3 bude považována za reaktivní (ROZSAH 2+); a konečně, reaktivita vyšší než nebo rovná SD3 bude považována za značně reaktivní (ROZSAH MPOS).

Na základě vyšetření ALCAT testu zjištujeme rozsah potravinovýh intolerancí, kdy může být testováno více než 200 druhů potravin a další 100 chemikálií, konzervantů a přídavků do stravy, je vytvořena individuální dieta. Potraviny, na které naše tělo negativně reaguje, se mohou stát příčinou mnoha onemocnění spojených s trávícím systémem, ale i mnoha dalších onemocnění, která na první pohled nemají s trávícím systémem nic společného. Asi 20-30% dermatologických onemocnění, zejména akné, atopický ekzém, lupénku, urtika a různé formy svědění a pálení kůže jsou spojovány s potravinovou intolerancí.

Základem ALCAT testu je měření změn velikosti a objemu neutrofilů po jejich inkubaci s testovanými agens složek potravy a dalšími testovanými agens pomocí ROBOCat II propojeného s počítačem. Kontakt mezi cizorodými entitami a plnou krví může způsobit autolýzu, fenomén známý jako autocytotoxicita, a další buněčné reakce. Existují tři mechanismy, které způsobují tento fenomén a jeden z nich nevyžaduje pro rozvoj buněčné reakce in vitro ani protilátku, ani antigen.

Není náhodou, že funkční potraviny přichází ke slovu v 21. století, v době, která je charakteristická svojí uspěchaností a nedostatkem času. Máme stále méně času na to sestavovat si svůj ideální jídelníček s vyváženým obsahem vitaminů, minerálů a stopových prvků, ale naše tělo potřebuje být velice efektivní a mít dostatek energie. Také proto jsou stále více doporučovány anti-aging super potraviny s vysokým obsahem nových vitamínů, které jsou vysoce účinné při ochraně orgánů i tkání.

Proces stárnutí je možno rozdělit na dva typy: intrinsické (vnitřní) a extrinsické (vnější). Vnitřní stárnutí postihuje každého z nás a souvisí se stárnutím organizmu jako takového. Je ovlivňováno genetickou výbavou, nutričním stavem organizmu, u žen i hormonálními změnami v perimenopauze. Extrinsické stárnutí souvisí s naším chováním a životním stylem. Je urychlováno UV zářením, alkoholem, kouřením nebo nedostatkem spánku. První známky stárnutí pleti se objevují mezi 2. a 3. deceniem, výrazné změny pozorujeme u žen kolem 45. roku věku v souvislosti s perimenopauzálním obdobím.

U stárnoucí kůže se snižuje proliferační aktivita keratinocytů a fibroblastů. Dochází ke změnám v metabolické aktivitě keratinocytů, což vede k narušení kožní hydratace a kožní bariéry. Funkce melanocytů je alterována, pigmentace je nepravidelná, pozorujeme přesuny pigmentu, patrné jako hyper- a depigmentace. Syntéza kolagenových vláken (kolagen typu I a III) je utlumena, dochází k dezorientaci elastinových fibril. Snižuje se obsah proteoglykanů a ostatních proteinů extracelulární matrix. Dochází k vyhlazení dermoepidermální zóny. Kůže je atrofická, ztrácí pevnost, pružnost a tonus.

O předčasném stárnutí kůže hovoříme tehdy, pokud kůže vykazuje známky rychlejšího stárnutí než organizmus biologicky je. Pozorujeme jej při působení vnějších vlivů jako je UV záření, kouření, alkohol nebo škodlivé vlivy zevního prostředí. UV záření je jedním z nejsilnějších induktorů vzniku volných radikálů v kůži. Volné radikály jsou charakterizovány nepárovými elektrony, díky čemuž je taková částice vysoce reaktivní. Nejznámějšími třemi druhy volných radikálů produkovaných lidským tělem jsou kyslíkový, peroxidový a hydroxylový radikál. Volné radikály poškozují velké molekuly v buňkách, jako jsou kyselina deoxyribonukleová, bílkoviny či tuky, v keratinocytech a fibroblastech mohou měnit strukturu a funkci DNA, skeletu a membrány buňky.

Lidské tělo si umí s kyslíkovými radikály poradit např. pomocí enzymu superoxiddismutáza (SOD), aktivované selenem, mědí nebo manganem a zinkem. S věkem hladina těchto přirozených enzymů klesá a lidské tělo je tak vystavováno většímu působení radikálů. Proto je vhodné s přibývajícím věkem antioxidační kapacitu organizmu posílit.

Protivníkem volných radikálů jsou antioxidanty. Jedná se o látky, které volným radikálům předávají elektron a tak je transformují ve stabilní molekulu. Antioxidanty rozlišujeme na hydrofilní a lipofilní. Podle způsobu účinku rozlišujeme enzymové antioxidanty (SOD,GPx, CAT) a neenzymové (vitaminy C, E, betakaroten, flavonoidy, stopové prvky - selen, zinek). Je však si třeba uvědomit, že ne každý antioxidant dokáže odstranit každý volný radikál. Proto se dnes uznává, že antioxidační terapie musí obsahovat více antioxidantů působících ve vzájemném souladu, aby pokryla celou škálu různých volných radikálů.

Tady jsou některé super potraviny významné pro lepší pevnost a elasticitu kůže: Projezte se ke kráse!

Přívlastek u rajského jablka vznikl pravděpodobně i v souvislosti s jeho "rajskými" vlastnostmi na kůži. Rajče obsahuje tři antioxidanty - beta-karoten, vitamín C a lykopen ovlivňující kvalitu, stárnutí a zdraví pokožky.

Lykopen je přírodní barvivo obsažené v rostlinné říši patřící do skupiny karotenoidů. Lykopen je syntetizován určitými rostlinami ne však lidským organizmem. Hlavním zdrojem lykopenu jsou zralá rajčata, v menším množství i melouny, guava nebo grapefruit. Lykopen je potentním antioxidantem, který přispívá k obraně buňky a reparaci jejího poškození. Jedinečná chemická struktura lykopenu s dlouhým řetězcem a konjugovanými dvojnými vazbami je odpovědná za výjimečně dobré antioxidační vlastnosti této látky. Aktivita lykopenu je patrná v epidermis i dermis. V epidermis lykopen stimuluje dělení a diferenciaci keratinocytů a tím zabraňuje její atrofii a ztluštění stratum corneum. Podporuje syntézu epidermálních lipidů, převážně ceramidu. V dermis má inhibiční vliv na expresi a aktivitu kolagenázy typu 1, klíčového enzymu odpovědného za degradaci kolagenu. Denní absorpce lykopenu se liší podle alimentárních zvyků od 0,7 do 6 mg. Více lykopenu obsahují zralá, červená rajčata pěstovaná v jižních krajích s dostatkem slunce. Pozitivní vlastnosti na kůži se projevují od 5 mg lykopenu denně, což odpovídá 6 rajčatům. Naše tělo bohužel nedokáže absorbovat lykopen bez přítomnosti tuku, proto je vhodné rajčata konzumovat s olivovým olejem.

Dalšími účinnými lapači radikálů jsou izoflavonoidy. Nalezneme je v sojových bobech a v sojových produktech. Hlavním představiteli této skupiny je genistein a daidzein. Mají strukturální analogii s estrogeny, a proto se o nich mluví jako o fytoestrogenech nebo fytohormonech. V západních zemích se denní příjem sóji pohybuje okolo 5 mg, zatímco v |Japonsku a asijských zemích okolo 45 mg s maximem až 250 mg. Minimální dávka s antioxidačním efektem na kůži je 50 mg, což odpovídá přibližně 1 kg tofu. Pokrytí takového množství potravou je tedy v tuzemských podmínkách velice obtížné. Asijské ženy mají pravděpodobně v souvislosti s odlišným příjmem fytoflavonoidů výrazně menší menopauzální příznaky než evropské ženy a proces stárnutí kůže u nich nastupuje o několik let později, jak ukazují epidemiologické studie. Fytoestrogeny nemají na rozdíl od estrogenů negativní vliv na vznik rakoviny prsu. U japonských žen, které denně konzumují sojové produkty jako je sojová mouka, tofu, sojové mléko nebo omáčka, je četnost rakoviny prsu jedna z nejnižších na světě.

Tento vitamin je další pomyslnou součástí elixíru mládí. Kyselina L-askorbová je rozpustná ve vodě a lehce degradovatelná teplem nebo oxidací. Naše tělo si vitamín C nedokáže vytvořit, a proto jsme závislí na exogenních zdrojích. Největší obsah vitamínu C najdeme v ovoci a zelenině . Předávkování vitamínu C nebylo zjištěno, nadbytek je vyloučen močí. Je potentním antioxidantem. Je zároveň schopen regenerovat lipofilní antioxidanty jako např. vitamín E a tak pomáhá udržovat homeostázu v buňce. Vitamín C je důležitým kofaktorem některých enzymů uplatňujících se při syntéze kolagenu. Lokální aplikace této látky na kůži v in vitro podmínkách prokázala stimulaci genů kolagenu I a III a inhibitorů matrixmetaloproteázy. Tento enzym je také odpovědný za degradaci kolagenních vláken. Nové studie ukazují, že ve stárnoucí kůži je výrazně snížený obsah vitamínu C, což může být jeden z důvodů pro snížení pevnosti kůže ve stáří. Jiné studie prokázaly vliv vitamínu C na morfogenezi dermoepidermální junkce a na pozitivní stimulaci počtu fibroblastů. Tyto pozitivní vlastnosti jsou spojeny s denním příjmem 60 mg, což odpovídá jedné dvoudecilitrové sklenici šťávy z čerstvých pomerančů. Novinkou je ester vitamínu C. Není kyselé povahy jako kyselina askorbová, tudíž nedráždí kůži. Je rozpustný v tucích a díky této vlastnosti jej kůže snadno absorbuje, další jeho výhodou je stabilita.

Na rozdíl od kyseliny askorbové může být používám jako aktivní složka krémů, přičemž jeho účinky zůstanou zachovány po celé měsíce i roky.

Anti-Aging medicína prochází v současném období velkým rozvojem a zárověň v dermatologii se setkáváme stále více s výrobky Nutrikosmetiky, která má zabezpečit dostatek výživných látek i při současném uspěchaném stylu našeho života. Neměli bychom ale zapomínat také na kvalitní a čerstvou stravu s dostatkem funkčních potravin a domácí rodiné večeře či obědy.